Z obličeje člověka lze vyčíst mnohé, rysy tváře totiž mohou napovědět určité povahové rysy. Může ale něco takového v sobě skrývat logo firmy? Někdy tomu tak opravdu je.
Před třemi týdny jsem zčistajasna zapředl dialog na téma pořízení skútru. V dosavadním životě jsem se bez jednostopého vozidla v klidu obešel, nicméně mne k této myšlence přivedly u nás doma přetrvávající okolnosti.
Začínám se tudíž probírat aktuální, ale i dávno zašlou nabídkou některých prodejců a navazuji kontakty. Po zimní motocyklové přestávce mnozí, jakoby ještě dospávali předešlou sezónu a asi ještě ani olej v motoru nevyměnili. Ovadlá atmosféra nezájmu mi zde připadá poněkud zvláštní, s takovou se u automobilových dealerů nesetkáte. Znenadání se mi ale do pošty dostane odpověď, která zapůsobí jako horská bystřina prýštící vedle stojaté vody řasami zarostlého rybníka. Už samotný název vzbuzuje pozornost "Pilsen scooter garage," a to jsem ještě nedočetl konec textu, pod nímž se skví důvěru vzbuzující pěkné logo firmy. Co bylo dále?
Příjemně věcné jednání mne téměř okamžitě přesvědčuje, že tady jsem na správné adrese. V duchu porozumění a konstruktivně vedeného dialogu záhy s panem majitelem uzavíráme objednávku na stroj, jehož správnost volby mi je nezištně potvrzena. Jak už to ale v podobných situacích bývá, pocity radosti znenadání začínají střídat úvahy nad potřebou s provozem související výbavy. Vzhledem k pokročilejšímu věku motocyklem nepolíbeného novice mi konzultace na toto téma pomáhá se do prostředí dosud neznámé problematiky rychle vpravit. Předešlé zkušenosti s moto obchody jsou rychle zapomenuty, protože ve Skútří garáži není s ničím problém. Všechno zajistí, a všechno korektně zařídí až mi začíná být trochu hanba, neměl bych se přeci jenom také na něčem podílet? Není však vůbec potřeba, a tak mi zanedlouho na vozíku až před dveře domu přijíždí zbrusu nový dvoukolový kamarád.
Bez zbytečného otálení následuje zaškolení do obsluhy, a než mi šedá kůra mozková zvládne všechny nové informace vstřebat, mávám za odjíždějícím prázdným vozíkem na rozloučenou.
Na sklonku významného dne začínají příjemné chvíle euforie pomalu vytěsňovat racionální úvahy. Začínám si uvědomovat, jak po celý čas obchodního jednání od prvního momentu až do předání stroje proběhlo všechno bez sebemenšího zádrhelu hladce, jakoby v přirozené samozřejmosti. Za celou dobu jsem nezaznamenal ani náznak nějaké těžkosti či nesnáze. Je něco takového v dnešní době ještě možné? Ale ano, bylo to opravdu tak, dostalo se mi moderně řečeno "full service" v povaze, jaká se v Česku zatím stále nějak moc nenosí. Holt jiný kraj, jiný mrav.
Objektivně vzato, však musím na závěr nesobecky poznamenat, že zákazníkovo pohodlí muselo do jisté míry vyvažovat nadstandardní úsilí pana majitele Skútřího showroomu v Plzni.
Rád bych tímto poděkoval sympaticky vystupujícímu panu Longauerovi za obchod, na který se nezapomíná!
Petr Laierman
Hrádek u Ústí nad Orlicí
Pardubicko
Aneb „Sembra una vespa!“ zvolal na jaře roku 1946 Enrico Piaggio, majitel stejnojmenné italské továrny na výrobu vlaků a letadel, když uslyšel zvuk motoru právě vyrobeného prototypu.
